středa 13. ledna 2010

Tři novinky z produkce DharmaGaii

Na přelomu roku DharmaGaia vydala tři podle mého názoru skutečně zajímavé novinky

Robert Thurman: Proč potřebujeme dalajlamu
Rob Preece: Moudrost nedokonalosti
Chalíl Džibrán: Prorok

Thurmanova knížka, hlavně 5. kap., je mj. osobitým příspěvkem k současné mediální diskusi kolem odmítnutí Havla, Landovského a Malého na čínské ambasádě, viz například Otevřený dopis čínskému prezidentu, Olga Lomová: Třicet století starý argument a další zdroje. Co vše se musí v ČLR stát, aby se zlepšila situace Tibeťanů?

Preeceho knížka představuje unikátní popis určitých fází osobnostního rozvoje. Kdo z nás se nenajde v trefných charakteristikách anglického psychoterapeuta a učitele meditace?

A pro potěchu ducha je tu nesmrtelná klasika Prorok v novém překladu Pavly Piňosové:

I řekla Almitra: Mluv k nám o lásce.

A on zdvihl hlavu a pohlédl na lidi a nad nimi se rozprostřelo ticho. I pravil hlasem velikým: Jestliže na tebe pokyne láska, následuj ji, třebaže její cesty jsou tvrdé a srázné. A ovanou-li tě její křídla, oddej se jí, třeba se můžeš zranit o meč ukrytý v jejích perutích. A promluví-li k tobě, uvěř v ni, třebaže její hlas může rozmetat tvé sny, jako severák poplení zahradu.

Neboť stejně jako tě láska činí králem, tak tě i přibije na kříž. Stejně jako ti dává růst, tak provádí i tvůj průklest.

Stejně jako vystupuje k tvému vrcholu a laská tvé nejněžnější výhonky chvějící se na slunci, tak i sestoupí k tvým kořenům a otřese jejich srůstem s půdou.

Sklízí si vás jako snopy obilí. Vymlacuje vás, aby vás obnažila. Prosévá vás, aby vás zbavila plev. Vymílá vás doběla. Hněte vás, dokud nezvláčníte; a pak vás postoupí svému posvátnému ohni, abyste se stali posvátným chlebem pro posvátnou hostinu Boží.

To všechno láska na vás vykoná, abyste mohli poznat tajemství svého srdce a v tomto poznání se stát částečkou srdce života.

Jestliže však ve své malodušnosti budete vyhledávat jenom poklid lásky a požitky lásky, potom lépe učiníte, přikryjete-li svoji nahotu a odejdete z mlatu lásky do světa, v němž se nestřídají roční doby a kde se budete smát, ale ne veškerým svým smíchem a budete plakat, ale ne veškerými svými slzami.

Láska nedává nic než sebe samu a nebere nic než ze sebe samy. Láska neovládá ani nebude ovládána; neboť lásce postačuje láska.

Miluješ-li, neměl bys říkat „v mém srdci je Bůh“, nýbrž spíše „jsem v srdci Božím“. A nedomýšlej se, že můžeš lásce určovat směr, neboť láska, uzná-li tě hodným, povede tebe.

Láska nemá jiného přání než naplňovat sebe samu. Leč miluješ-li a musíš-li již mít nějaká přání, měj tato: Roztát a běžet jako potok zpívající noci svou píseň. Poznat bolest z přemíry něhy. Být poraněn vlastním pochopením lásky; a krvácet dobrovolně a radostně. Probouzet se za úsvitu s okřídleným srdcem a vzdávat díky za další den lásky; odpočívat v poledne a rozjímat o extázi lásky; vracet se večer domů s vděčností; a pak spát s modlitbou za milovaného v srdci a s písní chvály na rtech.